Zákaz BPA v materiálech určených pro styk s potravinami: skončilo hlavní přechodné období

Používání bisfenolu A, známého pod zkratkou BPA, v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami bylo v Evropské unii výrazně omezeno. Nová pravidla přineslo nařízení Komise (EU) 2024/3190, které se nevztahuje pouze na plastové výrobky, ale také na laky a povlaky, tiskařské barvy, lepidla, iontoměničové pryskyřice, silikony a pryž používané při výrobě materiálů určených pro kontakt s potravinami.

Nařízení vstoupilo v platnost dne 20. ledna 2025 a pro většinu dotčených výrobků stanovilo osmnáctiměsíční přechodné období. Toto období skončilo dne 20. července 2026. Od tohoto data proto již obecně nelze poprvé uvádět na trh nové materiály a předměty vyrobené s použitím BPA podle dřívějších pravidel, pokud nespadají pod některou ze zvláštních výjimek nebo prodloužených přechodných lhůt. BPA a proč bylo jeho používání omezeno?

Bisfenol A je chemická látka, která se dlouhodobě používala zejména při výrobě polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic. BPA se mohl vyskytovat například v některých opakovaně použitelných plastových lahvích, zásobnících na vodu, kuchyňských pomůckách nebo ve vnitřních ochranných povlacích kovových konzerv a nápojových plechovek.

Evropská komise přijala nové omezení na základě vědeckého hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Důvodem byly možné nepříznivé účinky BPA na lidské zdraví, včetně vlivu na imunitní systém. Nová regulace navazuje na dříve zavedené zákazy a omezení, například na zákaz BPA v kojeneckých lahvích a některých výrobcích určených pro malé děti. se netýká pouze polykarbonátových plastů

Jednou z nejčastějších chyb v praxi je představa, že se nová pravidla týkají pouze polykarbonátových lahví nebo plastových nádob. Rozsah nařízení je podstatně širší.

Nařízení (EU) 2024/3190 upravuje používání BPA a dalších nebezpečných bisfenolů při výrobě těchto skupin materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami:

• lepidla,
• pryž,
• iontoměničové pryskyřice,
• plasty,
• tiskařské barvy,
• silikony,
• laky a povlaky.

Nová pravidla proto mohou ovlivnit nejen výrobce plastových obalů a kuchyňských potřeb, ale také výrobce kovových obalů s vnitřní povrchovou úpravou, uzávěrů, víček, nádrží, filtračních systémů, technologických zařízení pro zpracování potravin a dalších vícevrstvých nebo kombinovaných výrobků.

Rozhodující není pouze základní materiál, ze kterého je výrobek vyroben. Posoudit je nutné také jednotlivé vrstvy, povlaky, lepidla, barvy, těsnění a další součásti, které mohou přímo nebo nepřímo přicházet do styku s potravinou.

Co se změnilo od 20. července 2026?

Pro většinu jednorázových a opakovaně použitelných konečných výrobků skončila dne 20. července 2026 základní lhůta, během které mohly být poprvé uvedeny na trh výrobky vyrobené s použitím BPA podle dřívějších pravidel.

Pojem „první uvedení na trh“ je v tomto případě velmi důležitý. Skončení přechodného období automaticky neznamená, že každý výrobek nacházející se v distribučním řetězci musel být dne 21. července 2026 stažen z prodeje. U konkrétního výrobku je třeba prověřit zejména:

• datum výroby,
• datum jeho prvního uvedení na trh Evropské unie,
• zda jde o jednorázový nebo opakovaně použitelný výrobek,
• jeho přesné určení a způsob použití,
• zda patří mezi výrobky s prodlouženým přechodným obdobím,
• zda byl před rozhodujícím datem zákonně uveden na trh.

U opakovaně použitelných výrobků, které byly poprvé uvedeny na trh během základního přechodného období, nařízení umožňuje jejich setrvání na trhu do 20. července 2027. Pro některé zvláštní výrobky platí delší lhůta a jejich další setrvání na trhu může být možné až do 20. ledna 2029. Tyto termíny byly v roce 2026 upřesněny nařízením Komise (EU) 2026/250. ují výjimky ze zákazu BPA?

Zákaz BPA není absolutní bez jakýchkoli výjimek. Nařízení umožňuje jeho použití ve velmi omezených a přesně stanovených aplikacích, pro které zatím neexistuje vhodná technická alternativa.

Příloha II nařízení uvádí například použití BPA:

• jako monomeru nebo jiné výchozí látky při výrobě kapalných epoxidových pryskyřic nanášených na samonosné materiály nebo předměty s objemem větším než 1 000 litrů,
• jako monomeru nebo jiné výchozí látky při výrobě polysulfonových filtračních membránových sestav.

I pro tyto výjimky však platí zvláštní omezení. Migrace BPA do potraviny nesmí být zjistitelná při stanoveném limitu detekce. Výjimku proto nelze chápat jako obecné povolení používat BPA ve všech epoxidových nátěrech nebo filtračních výrobcích. Musí se jednat přesně o aplikaci uvedenou v nařízení a výrobce musí být schopen prokázat splnění příslušných podmínek. ení se vztahuje také na další nebezpečné bisfenoly

Nová legislativa není zaměřena pouze na bisfenol A. Omezuje rovněž používání dalších bisfenolů a derivátů bisfenolů, které mají harmonizovanou klasifikaci pro určité nebezpečné vlastnosti, zejména nepříznivé účinky na reprodukci nebo narušení endokrinního systému.

Nahrazení BPA jiným bisfenolem proto automaticky neznamená, že výsledný materiál bude v souladu s legislativou. Výrobce musí prověřit chemickou identitu náhradní látky, její klasifikaci a podmínky použití.

Pokud jsou při výrobě používány jiné bisfenoly nebo deriváty bisfenolů, je zároveň nutné posoudit, zda konečný výrobek neobsahuje reziduální množství BPA. V závislosti na složení, výrobním procesu a určení výrobku může být nutné provést migrační zkoušku nebo stanovit obsah reziduální látky vhodnou extrakční metodou.

Je nutné nové testování výrobku?

Samotné prohlášení dodavatele, že je výrobek „BPA free“, nemusí být vždy dostatečným podkladem k prokázání shody. Rozsah potřebného ověření závisí na konkrétním materiálu, jeho složení, výrobním procesu a dostupné dokumentaci.

Výrobce nebo dovozce by měl prověřit zejména:

• úplné materiálové složení výrobku,
• technické listy a prohlášení dodavatelů surovin,
• použití bisfenolů nebo derivátů bisfenolů při výrobě,
• možnou přítomnost BPA jako nečistoty nebo reziduální látky,
• migrační zkoušky a použité analytické metody,
• podmínky zamýšleného styku s potravinami,
• správnost a aktuálnost prohlášení o shodě.

U výrobků, u kterých nelze nepřítomnost BPA spolehlivě prokázat na základě složení a dokumentace, může být nutné laboratorní testování. Nařízení při ověřování migrace nebo reziduálního obsahu zpravidla pracuje s limitem detekce 1 μg/kg, pokud není pro konkrétní metodu nebo použití stanoveno jinak. í musí zohlednit skutečné nebo předvídatelné podmínky použití výrobku. Rozhodující může být druh potraviny, doba a teplota kontaktu, opakované použití, sterilizace, mytí nebo vystavení výrobku vysokým teplotám.

Prohlášení o shodě musí odpovídat novým pravidlům

Nařízení (EU) 2024/3190 zavedlo požadavek na prohlášení o shodě pro materiály a předměty spadající do jeho působnosti. Dokument musí být dostupný ve všech fázích uvádění na trh s výjimkou maloobchodního prodeje konečnému spotřebiteli.

Prohlášení o shodě musí identifikovat hospodářský subjekt, výrobce nebo dovozce a příslušný materiál, meziprodukt nebo konečný výrobek. Současně musí potvrdit soulad s nařízením a uvést informace o bisfenolech a derivátech bisfenolů použitých při výrobě.

U plastových materiálů lze tyto údaje zahrnout do prohlášení o shodě vypracovaného podle nařízení Komise (EU) č. 10/2011. Není proto nezbytné vystavovat dva samostatné dokumenty, prohlášení však musí obsahovat všechny povinné informace podle obou předpisů. doporučujeme prověřit zejména starší prohlášení o shodě připravená před přijetím nařízení (EU) 2024/3190. Tyto dokumenty často odkazují pouze na nařízení (EU) č. 10/2011 nebo na již zrušené nařízení (EU) 2018/213 a nemusí dostatečně pokrývat nové požadavky vztahující se k BPA a dalším bisfenolům.

Co by měli výrobci a dovozci udělat?

Výrobci, dovozci a distributoři materiálů určených pro styk s potravinami by měli po skončení hlavního přechodného období provést kontrolu svého sortimentu.

Doporučený postup zahrnuje:

1. identifikaci všech materiálů, vrstev a součástí výrobku,
2. získání aktuálních údajů od dodavatelů,
3. prověření používání BPA a dalších bisfenolů,
4. posouzení platnosti stávajících zkušebních protokolů,
5. doplnění nebo provedení potřebných laboratorních zkoušek,
6. aktualizaci prohlášení o shodě,
7. uchovávání podpůrné dokumentace pro případ kontroly,
8. prověření data prvního uvedení starších výrobků na trh.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat výrobkům dováženým ze zemí mimo Evropskou unii. Za splnění evropských požadavků odpovídá dovozce, který nemůže vycházet pouze z obecného označení „food grade“ nebo „BPA free“ bez dostatečných technických podkladů.

Posouzení shody materiálů určených pro styk s potravinami

PRVÁ CERTIFIKAČNÁ poskytuje odborné služby v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. Zajišťujeme kontrolu dostupné dokumentace, posouzení potřebného rozsahu laboratorních zkoušek, zprostředkování testování a vypracování nebo aktualizaci prohlášení o shodě.

Při posuzování výrobku zohledňujeme jeho materiálové složení, určené použití, druh potravin, dobu a teplotu kontaktu, opakované použití a další podmínky, které mohou ovlivnit bezpečnost výrobku a rozsah potřebných zkoušek.

Pokud si nejste jisti, zda se nová omezení BPA vztahují také na váš výrobek, doporučujeme prověřit dokumentaci ještě před jeho výrobou, dovozem nebo uvedením na trh.