Certifikace hraček
PROČ VLASTNĚ TESTOVAT HRAČKY? Říkáte si, že teprve začínáte s podnikáním, nemáte ani e-shop, chcete zjistit zájem u cílovky, tak proč hned testovat?
Jistě, nemusíte, ale dáme alespoň dva argumenty za nás, proč raději výhledově testovat:
- protože bezpečnost dětí si na triko nevezmeme,
- protože nikdy nevíte, odkud přijde udání (známe kolem sebe hned několik případů anonymního udání značky na ČOI a následné sankce tvůrce).
Malé upozornění: Pokud si myslíte, že problém necertifikace hraček vyřešíte tím, že své textilní výrobky nazvete dekorací, hračku pak didaktickou pomůckou či dokonce montessori pomůckou (i to se k nám doneslo jako „tip“), tak vás zklameme. Jestliže je něco z povahy své věci určeno dětem ke hraní, tak se to testovat musí. Správně mají být testované i kreativní sady pro děti. Samozřejmě i dětské klipsy a kousátka.
JAK PROBÍHÁ SAMOTNÁ CERTIFIKACE HRAČEK
Vše se řídí normou ČSN EN 71 Bezpečnost hraček. Skrývá v sobě několik „podnorem“, které je u testování potřeba projít:
- EN 71-1: Mechanické a fyzikální vlastností
- EN 71-2: Hořlavost
- EN 71-3: Migrace určitých prvků
- EN 71-9/10/11: Chemické vlastnosti.
Vzorek hračky je podroben testům, kdy se zkoumá, jestli v sobě neobsahuje zakázané látky, zda se děti nemohou zranit (zadusit), jak je hračka hořlavá a mnoho dalšího. Uvedeme několik příkladů pro vaši představu.
Například u našich magnetických map se mimo jiné řešilo, zda použitá magnetická fólie neobsahuje ftaláty. Anebo u textilních hraček se zkoumá, jak je šňůrka dlouhá (aby se dítě neuškrtilo), jak je přišité očko zvířátka (aby ho dítě neukouslo a neudusilo se) a mnoho dalšího. U trianglů (Pikler), houpaček se zase řeší vzdálenost latěk, aby se dítě neskříplo, neuvízla mu tam hlava, apod. U dětských kousátek z komponent se ověřuje, zda nemůže dojít k roztržení. Rozhodně nestačí vyrábět klipsy z certifikovaných komponent.